Navigace
Obsah
Skládka Pozďátky
Připomínky OS Pozďátky bez jedů
Občanské sdružení Pozďátky bez jedů
Pozďátky č. 8, 675 01 pošta Vladislav
v Pozďátkách 12.prosince 2005
Připomínky k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí „ Oprava a rekonstrukce skládky Pozďátky “
Podáváme tímto připomínky k výše uvedené dokumentaci podle zákona č.100/2001 Sb.
1. K celé dokumentaci
1.1. Některé údaje, uváděné v dokumentaci vícekrát na různých místech, se liší, tak jak bude dokladováno v podrobných připomínkách. Není zřejmé, které z údajů jsou platné.
1.2. Podobně je tomu se závěry dokumentace, které jsou v rozporu s údaji o jednotlivých variantách a bagatelizují nebo zamlčují vlivy na životní prostředí (týká se to především závěrečného hodnocení jednotlivých variant, které nejsou objektivně posouzeny) – viz podrobný rozklad v příslušné části připomínek.
1.3. Před léty vybudovaná skládka, která je nyní v havarijním stavu nezakládá žádný automatický právní a jiný nárok na stavbu „ ....... a rekonstrukce skládky“, která by pokračovala na místě současné havárie.
1.4. Sanace skládky, která předchází dlouhodobému plánu provozu zpracovny převážně nebezpečného odpadu, by neměla být považována za významný argument ve prospěch „projektové varianty“ posuzované v rámci EIA.
1.5. Závěry dokumentace někdy vycházejí z mylných nebo přinejmenším sporných předpokladů.
1.6. Závěrečné doporučení, že navrhovaná „projektová varianta“ je nejvhodnější volbou, je v rozporu s dílčími závěry dokumentace a především oprávněnými připomínkami, které předkládáme dále.
1.7. Naše připomínky podané v rámci „Zjišťovacího řízení“ nebyly z velké části zohledněny nebo byly bagatelizovány a nijak objektivně posouzeny, či rozpracovány.
2. Hledisko sanace skládky
2.1. Varianta srovnávací ( odvoz nebezpečného odpadu mimo lokalitu Pozďátky ) je z dlouhodobého hlediska jednoznačně výhodnější a proveditelnější.
Rozporujeme neobjektivnost závěrečného hodnocení v tabulce na straně 223 dokumentace. Předkládáme, z našeho pohledu, velice objektivní připomínky.
V posuzování jednotlivých variant je nutné zařadit kritérium dlouhodobé vlivy jednotlivých variant na životní prostředí.
Komentář k tabulce:
1) kritérium psychická pohoda – vzhledem k tomu, že varianta srovnávací je přáním naprosté většiny občanů a signatářů petice, je nutno zařadit toto kritérium u varianty srovnávací do skupiny „zanedbatelný“
2) kritérium rekreace – vzhledem k tomu, že po cca 3 letech bude lokalita, v případě varianty srovnávací, uvedena do přírodně blízkého stavu, je nutno zařadit toto kritérium u varianty srovnávací do skupiny „příznivý“.
3) kritérium havarijní stavy – vzhledem k tomu, že projektová varianta nakládá s širokou škálou nebezpečných odpadů ve velkém množství objemově nesrovnatelném se srovnávací variantou, které se bude snažit přepracovávat a relativně bezpečně ukládat, je nutno zařadit toto kritérium u varianty projektové do skupiny „nepříznivý, minimalizovatelný“.
V tomto kritériu je nutno zohlednit nejen možné havárie v lokalitě Pozďátky, ale i havárie, které mohou vzniknout dopravou nebezpečného odpadu z velké vzdálenosti po dobu 30 let provozu skládky na celém území ČR.
4) kritérium dlouhodobé vlivy – v závěrečném tabulkovém hodnocení zcela chybí toto podstatné kritérium, které má vliv na obyvatelstvo, životní prostředí, atraktivitu území, atd.
Toto kritérium je hodnoceno takto:
Varianta nulová – nevyhnutelný, nekompenzovatelný
Varianta projektová – nepříznivý, minimalizovatelný
Varianta srovnávací – zanedbatelný
Tímto objektivním dopracováním hodnocení jednotlivých variant vychází jako jednoznačně nejvhodnější varianta srovnávací, na druhém místě varianta projektová a samozřejmě na třetím místě varianta nulová.
2.2. Varianta sanace in – situ bez dalšího provozování skládky
V dokumentaci, která je předložena současným majitelem skládky se tato varianta bagatelizuje a uvádí se, že je téměř „totožná“ s projektovou variantou.
S tímto zásadně nesouhlasíme na základě jednoduchých zřejmých objektivních argumentů:
a) finanční náročnost proti projektové variantě je nesrovnatelně nižší
b) laguna s hrází pro uložení stávajícího nebezpečného odpadu, který by byl zpracován metodou solidifikace či jinou stanovenou technologií, by byla alespoň 10 x menší než uvažovaná skládka s budoucím provozem
c) laguna by se nebudovala ve spodní části skládky, která je geologicky nevhodná na zakládání, ale v horní části lokality, která je bezproblémová (těsně pod lagunou ZN-1)
d) rychlá sanace v délce 1 – 2 roků po vybudování laguny by byla přijatelná z finančního hlediska za předpokladu, že by se kyselé vody likvidovaly odvozem mimo území Pozďátky tak, jak se již likvidovaly vody předtím. Nemusela by se budovat čistírna odpadních vod.
e) při sanaci v in-situ by byl zlikvidován i odpad v prostoru ZN-2 (hala) metodou solidifikace s přemístěním zpracovaného odpadu do nové laguny a tím by se komplexně vyřešila sanace všech odpadů (v projektové variantě je řešen prostor ZN-2 pouze spornou enkapsulací).
f) sanace v in-situ bez dalšího provozování skládky by byla přijatelná i z dlouhodobého hlediska. Území by mohlo být uvedeno v dohledné době (3 roky) do stavu, který předpokládá koncept územního plánu, který byl schválen a který bude v nejbližší době, po dopracování projektantem a závěrečném odsouhlasení zastupitelstvem obce rozhodujícím nástrojem územního plánování.
g) varianta sanace in-situ bez dalšího provozování skládky je částečně srovnatelná s variantou srovnávací. Kromě toho by měla pozitivní vliv na krátkodobou zaměstnanost v délce asi 3 roky v regionu skládky.
2.3. Opět upozorňujeme na to, že enkapsulace prostoru ZN-2 , který není nikterak monitorován elektrodovou sítí, neřeší důslednou sanaci nebezpečných odpadů a je hrozbou budoucí havárie.
3. Hledisko dalšího provozu skládky – varianta projektová
3.1. V koncepci zpracování odpadů kraje Vysočina je likvidace nebezpečných odpadů vyřešena. Koncepce zpracování v oblasti působnosti Svazku obcí navazuje na krajskou koncepci a všechny doprovodné technologie uváděné v projektové variantě jsou řešeny – viz oddíl 3.4. . Nebezpečné odpady se nebudou zpracovávat na území kraje Vysočina. Z toho vyplývá, že nebezpečný odpad pro uvažovanou skládku se bude navážet z velké vzdálenosti a zvýší se riziko havárie na území České republiky, popřípadě zemí EU.
Skládka dle projektové varianty není v Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina .
3.2. Nijak se neposuzuje dlouhodobá stabilita solidifikovaného nebezpečného odpadu a metoda vápennocementové stabilizace je použita pro velice různorodé nebezpečné odpady.
3.3. Už při budování nyní havarované skládky vyplývalo z posudků, že lokalita není zcela vhodná pro skládku.
Svažitá lokalita s vysokou hladinou spodní vody (až 1,4 m pod povrchem) a nehomogenním podložím (nestabilní jíly) je zcela nevhodná pro založení tělesa skládky, které má mocnost až 24 metrů (osmipatrový dům). Šikmá kluzná plocha může kdykoli v budoucnu být zdrojem statických poruch tělesa, které se bude dotvarovávat a působit velkým tlakem na podloží.
Nezohlednění těchto vlivů může být příčinou porušení těsnících vrstev a v horším případě i tělesa hráze skládky a vzniku ekologické havárie gigantických rozměrů.
Dokumentace procesu EIA tento problém odsouvá do dalšího stupně dokumentace a tím zakrývá důležité hledisko nevhodnosti skládky v uvažované lokalitě.
3.4. Všechny přídavné technologie na projektované skládce se v našem regionu provozují nebo připravují k realizaci.
Biodegradace – firma Lineo Třebíč
Zpracování elektroodpadu – ODAS Žďár nad Sázavou zpracování pro celý kraj
Vysočina
Recyklace suti – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče – před realizací
Kompostárna – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče – před realizací
Anaerobní digesce – Centrum pro nakládání s odpady Petrůvky u Třebíče – - před realizací
3.5. Dokumentace se odvolává na stanovené ochranné pásmo 600 m od skládky, které souviselo se skládkou úplně jiného charakteru. Důvodně se domníváme, že ochranné pásmo je nedostatečné.
Obec Pozďátky leží ve vzdálenosti 600 metrů od skládky a osada Dobrá voda ve vzdálenosti 650 metrů od skládky.
Požadujeme přehodnotit vzdálenost ochranného pásma s ohledem na současnou legislativu a předpisy EU vzhledem ke vlivu skládky úplně jiného charakteru, než byla budovaná minulá skládka.
3.6. Dokumentace upozorňuje na pozitivní vlivy vzrostlé zeleně s ohledem na prašnost. V samotné dokumentaci však zeleň po okrajích areálu nemá místo.
3.7. Upozorňujeme na nesoulad návozu odpadů a surovin ( viz str. 97 a 102 dokumentace).
Je těžké rozklíčit skutečné množství ročně navezeného odpadu, protože technologie se mohou prolínat.
strana 97 – stabilizace, nebezpečný odpad – 10.000 – 12.000,- tun/ročně
skládkování S – OO ............. 15.000 – 20.000,- tun/ročně
biodegradace .......................... 500 - 1.500,- tun/ročně
kompostárna ......................... 5.000,- tun/ročně
elektroodpad ........................ 210,- tun/ročně
ČOV ........................ ------------------------------------------------------------------------- celkem cca ročně 40.000,- tun
strana 102 odstavec 6 - „ ...... a v období návozu 17.500,- tun odpadů a potřebných surovin ročně, ....“
Tento nesoulad pak zkresluje posuzování vlivů dopravy v době provozu skládky, protože uvažuje s množstvím dle strany 102 – tzn. 17.500,- tun ročně.
Ve skutečnosti by mohl návoz odpovídat objemu dopravovanému v době výstavby skládky.
3.8. Na straně 144 se uvádí, že daná lokalita je územním plánem uvažována jako průmyslový areál , což není pravda. Situace je taková, že územně plánovací dokumentace je těsně před dokončením, byla v předchozích stupních projednávání schválena zastupiteli obce a nyní zbývá v nejbližším termínu závěrečné schválení územního plánu. V toto materiálu se počítá s ozeleněním po sanaci skládky a uvedení do přírodně blízkého stavu.
V žádném případě se nepočítá s dalším provozem.
3.9. Hlediska vlivu dopravy
Negativní působení dopravy při rychlé sanaci v minimální délce 1 rok a maximální délce 3 roky jsou pro všechny obyvatele v okolí zanedbatelné vzhledem k dlouhodobé zátěži při aplikaci provozu skládky dle dokumentace.
Nikdo neposoudil nebezpečí rizika dopravy nebezpečného odpadu po dobu 30 let přes obce našeho regionu. V dokumentaci se na toto nebezpečí upozorňuje jen u varianty srovnávací a tím ji i znevýhodňuje, což je zásadně neobjektivní.
Proto považujeme posouzení vlivu dopravy za neobjektivně hodnocené a z hlediska životního prostředí rizikové.
Hlediska vlivu dopravy nekorespondují s množstvím naváženého odpadu – strana 97 dokumentace.
4. Ostatní hlediska vlivu budoucího provozu skládky
4.1. Dokumentace zcela opomíjí existenci historického lázeňského letoviska Dobrá Voda vzdáleného pouhých 650 metrů od skládky a zamítají existenci minerálních vod, i když zde byly prokazatelně čerpány.
Požadujeme důsledně prošetřit výskyt minerálních vod v Dobré Vodě.
Ve vrtu v zahradě rodinného domu manželů Syrových se nachází voda se zřejmými stopami síry.
4.2. Vliv na hmotný majetek (v dokumentaci D.I.9)
V dokumentaci se uvádí: „odtěžením a stabilizací odpadů dojde k ekonomickému zhodnocení území“.
Toto by bylo v případě varianty srovnávací. U varianty projektové, která předpokládá provoz do roku 2043 a následný monitoring po dobu 30-ti let, musí dojít k ekonomickému snížení hodnoty území, které se bude nacházet v těsné blízkosti skládky zpracující nebezpečné odpady.
4.3. Vliv stavby na životní prostředí po ukončení provozu je řešen zcela nepatrně. Omezuje se jen na provádění monitoringu lokality ještě 30 roků po ukončení provozu skládky.
Vůbec se nepočítá s možností ekologické havárie vlivem nestabilního a podmáčeného a svažitého podloží.
4.4. Velkoplošné vlivy
Nesouhlasíme s tvrzením, že projektová varianta nebude mít negativní vliv na stávající krajinu a její sídelní a komerční funkci. Důvodně se domníváme, že z hlediska velkoplošných vlivů v krajině jde o nepřijatelné řešení využití území.
4.5. Začlenění krajiny
V dokumentaci se zatřiďuje krajina dle kritérií do typu A (viz str. 163).
Požadujeme posoudit tento ukazatel. Dle našeho názoru lze krajinu v okolí skládky začlenit do typu B – krajina s vyrovnaným vztahem s přírodou a člověkem (harmonická).
I z tohoto důvodu se domníváme, že realizace projektované skládky není v dané lokalitě vhodná.
4.6. V osadě Dobrá Voda je už rok nově provozováno rekreační a výcvikové středisko
Junáku – svazu skautů a skautek ČR (jsou členy obč.sdružení Pozďátky bez jedů).
Těsné sousedství skládky (zpracovny nebezpečného odpadu) je pro tuto mládežnickou organizaci nepřípustné.
5. Závěr
5.1. Na straně 219 dokumentace se uvádí:
„Definování podoby srovnávacích variant je tak zpracováno kvalifikovaným odhadem předkladatele dokumentace, konzultované na jedné straně s investorem a na druhé straně se zástupci obcí a sdružením Arnika.“
Pro člověka, který nebyl přítomen několika jednáním za účasti výše uvedených stran vyplývá, že jsou strany ve shodě.
Opak je pravdou. Všechna doposud uskutečněná jednání vyústila v zásadní rozpor v pohledu na řešení firmy ICKM (případně současného majitele firmy LOGIKA s.r.o.). Všichni zúčastnění odmítají budoucí provoz skládky a neobjektivní posuzování srovnávací varianty.
5.2. Proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA) má pro nás zásadní smysl. Je to procedura podporující rozvoj demokraticky orientované společnosti založené na humanismu, samosprávě a vědomí odpovědnosti vůči člověku i všem jiným živým organismům a přírodě jako celku.
EIA klade na nás, občany morální závazek podílet se na rozhodování o věcech veřejných, o věcech dotýkajících se celé obce a širokého okolí.
Občanské sdružení „Pozďátky bez jedů“ vědomo si své odpovědnosti zakotvené ve stanovách sdružení a důvěry občanů apeluje ústy těch, kteří zásadně nesouhlasí s plány firmy LOGIKA s.r.o. na odpovědné osoby, aby byl projekt shledán jako nevhodný. Připomínáme, že za námi nestojí jen několik desítek občanů obce Pozďátky, ale tisíce občanů, kteří vyjádřili svůj zásadní nesouhlas v petici, která má nyní 2300 signatářů.
5.3. Vzhledem k výše uvedenému zásadně nesouhlasíme se „sanací a rekonstrukcí skládky“ tak, jak je předložena v projektové variantě.
Věříme, že naše připomínky budou přínosem pro objektivní proces posuzování vlivu na životní prostředí.
V Pozďátkách dne 12.prosince 2005
za Občanské sdružení Pozďátky bez jedů
Mgr. Miloslav Vyskočil, předseda sdružení
ing. Bohumil Bobek, místopředseda sdružení
|
|
|
