Připomínky OS ARNIKA

Skládka Pozďátky

Připomínky OS ARNIKA

Ministerstvo životního prostředí
Odbor EIA a IPPC
Vršovická 65
100 10 Praha 10

V Praze dne 2. prosince 2005

Věc: Připomínky k dokumentaci dle zákona č. 100/2001 Sb. projektu „Oprava a rekonstrukce skládky Pozďátky“, vypracovanou DHV CR, s.r.o. (RNDr. Ivo Staňkem) v říjnu 2005. (Oznámení bylo zveřejněno v informačním systému EIA dne 15.11.2005)


1. Soulad s Plánem odpadového hospodařství kraje Vysočina a regionu Třebíč. Uvedený záměr není v souladu s Krajským plánem odpadového hospodářství Vysočiny. Máme zde na mysli záměr na vybudování nové skládky kategorie S-OO. V analytické části plánu odpadového hospodářství kraje na str. 7 (Tabulka 1.3a Potřeba doplnění technické vybavenosti území) není o plánované výstavbě nových skládek zmínka. Problematika nebezpečných odpadů má být řešena mezikrajovou spoluprací. Navíc se na Třebíčsku počítá s rozšířením kapacity skládky Petrůvky (analytická část předpokládala ukončení jejího provozu v roce 2012) či vybudováním chráněné dílny na zpracování elektroodpadu. Pokud se týká zdůvodnění souladu v dokumentaci na str. 90, ani toto zdůvodnění není v pořádku a to ve vazbě na termíny dosažení cílů závazné části POH. Například cíl 3.1.3.II má být naplněn ze 100% v roce 2010 (to je před uvedením střediska do provozu), cíl 3.1.4.11.II pro elektroodpady (OEEZ) má být splněn již na konci roku 2006. Naplnění cílů 3.1.6.I a 3.1.7.III je sporné vzhledem k tomu, že provozy biodegradace, fermentace a kompostování, ale i provoz recyklace stavebního odpadu mají sloužit především pro výrobu technických materiálů pro zabezpečení provozu a následné rekultivace skládky. Do procesu stabilizace má zase vstupovat řada biologicky rozložitelných odpadu, která takovým postupem budou znehodnoceny. Považujeme proto za nutné, aby Krajský úřad dal jasné stanovisko k tomuto záměru z pohledu jeho Plánu. Dále považujeme za nutné znát i stanovisko MěÚ Třebíč, (respektivě zpracovatele regionální Plánu odpadového hospodářství Třebíčska), zda-li je záměr v souladu s jeho plány. Za současného stavu lze starou skládku odstranit a lokalitu uvést do původního stavu, který by odpovídal situaci před výstavbou havarované skládky. Překážkou tohoto řešení jsou především finanční prostředky.

2. Soulad s územním plánem obce Slavičky. Plán s výstavbou skládky nepočítá. Návrh předpokládá využití území pouze pro výsadbu zeleně. Nesouhlasíme s tvrzením dokumentace (str.5 dole), že tohoto stavu lze docílit také rekultivací areálu střediska po ukončení jeho komerčního provozu. Takovýto postup je v rozporu územně-plánovací dokumentací. Bude na rozhodnutí obce, zda projekt odsouhlasí a změnou územního plánu výstavbu střediska připustí.

3. Podloží skládky. Podle posudku k dokumentaci EIA z roku 1993 je lokalita podmíněně vhodná z důvodu vysoké hladiny spodních vod. Dodatečný průzkum zde byl proveden v roce 2005 a to v místě plánovaného hrázového tělesa, jímky průsakových vod a vyrovnávací nádrže (viz str.156). Oblast je zařazena do 2-3 geotechnické kategorie středně složitých až složitých základových poměrů. Není ale vysvětleno, co to znamená a zda to nepředstavuje riziko, kterému je třeba se lépe vyhnout. V dokumentaci dále není hodnoceno riziko možných tektonických zlomů, které jsou v třebíčském masivu předpokládány. Požadujeme proto doplnit o tyto body hodnocení podloží skládky.

Poznámka: V dokumentaci Hydroprojektu pro územní řízení (Souhrnné technické zprávě) se počítá s odtěžením zvětralých durbachitů, zvodnatělých jílů a s vyrovnáním heterogenity (různorodosti) podloží.

4. Zabezpečení nebezpečných odpadů v hale - sektoru ZN2 (str. 6 - I. etapa) - uzavření odpadů (formou enkapsulace) ve stávající hale sektoru ZN-2 těsnícím systémem považujeme za nedostatečné. Vzhledem k tomu, že zde má být uložen nebezpečný odpad, požadujeme jeho uložení, tak aby byly splněny podmínky pro jeho uložení na skládce S-NO (není nijak doloženo, že by tomu navržený způsob vyhovoval) nebo byly tyto odpady upraveny a uloženy na skládku příslušné kategorie. Jinak nepovažujeme odpady za dostatečně zabezpečené. Těsnící fólie není z dlouhodobého hlediska dostačující. Navrhujeme, aby zde uložené odpady byly po nezbytně nutnou dobu uloženy v odpovídajích kontejnerech a aby byly upraveny tak, aby je šlo uložit do nového tělesa skládky, nebo aby byly uloženy na jiné skládce. Požadujeme objasnit, jak bude s těmito odpady konečným způsobem naloženo. Domníváme se také, že znečištěné je i podloží tohoto sektoru. Vyplývá to ze samotné dokumentace EIA, kde na str. 13 je zmínka o komunikaci skládkových vod mezi sektory ZN-1 a ZN-2, která nutně musela vést i kontaminaci podloží haly ve společném tělese skládky.

5. Nakládání s odpady, které obsahují persistentní organické látky. Na uvedené lokalitě má být nakládáno s nebezpečnými odpady, které mají být po úpravě ukládány na skládku ostatních odpadů. Především u organických polutantů však nedochází k chemickým vazbám, takže se neodstraní nebezpečné vlastnosti upravovaných odpadů, pouze se sniží rychlost úniků nebezpečných látek do životního prostředí. Chování organických látek je navíc odlišné od chování těžkých kovů (těžké kovy se uvolní při nižším pH, kdežto organické látky typu PCDD/F (dioxiny) naopak při vyšším pH, zvláště za přítomnosti huminových kyselin), takže výluhové testy nezaručují dostatečné posouzení těchto odpadů. Proto by měl být příjem těchto odpadů na skládku omezen (platí také nařízení Evropského parlamentu rady č. 850/2004, která nákladání s odpady, které obsahují tzv. persistentní organické látky omezuje). Kromě toho se připravuje přesná inventarizace těchto odpadů (viz Národní implementační plán pro Stockholmskou úmluvu). Z hlediska nakládání s popílky ze spaloven nebezpečných odpadů je také třeba respektovat vyhlášku č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

6. Dlouhodobá stabilita upravených odpadů. Požadujeme (ikdyž to česká legislativa nevyžaduje), aby byla nějakým způsobem prokázána dlouhodobá stabilita upravovaných nebezpečných odpadů jako je to požadováno v jiných zemích (viz například EPA530lR-93/012, june 1993).

7. Odpady přijímané na skládku či k dalšímu zpracování. V přehledu odpadů u popisu jednotlivých technologií jsou odpady, které lze využít jiným vhodnějším způsobem (které by nemusely být ukládány na skládce). Jedná se např. o biologicky rozložitelné odpady (BRO), které jsou specifikovány v 29. sdělení odboru odpadů MŽP. Pokud jsou pro provoz střediska nutné, měl by jejich příjem být omezen (například tím, že by vstupní parametry těchto odpadů měly převyšovat parametry pro jejich využití na zemědělských půdách. Kromě těchto odpadů jsou zde i další odpady jako např. plasty (kat. č. 200136 na str. 36) ap., které lze materiálově využít.

8. Kompostování. Na str.79 je použita prakticky neplatná norma pro průmyslové komposty. I zde je třeba uplatnit vyhlášku č. 294/2005 Sb.

9. Prach. Požadujeme, aby byla přijata všechna možná opatření k snížení emisí prachu (zde navíc s obsahem nebezpečných látek) a to např. zajištěním dostatečné vlhkosti materiálu při biodegradaci (30%), očistou a mžením ploch se zvýšenou prašností ap. Dále nás zajímá jak bude zajištěn provoz v zimním období (může být mráz a přitom větrno, hrozí zamrzání rozvodů vody). Výsadbou má být zastíněna manipulační plocha, vlastní těleso skládky však ne. Také bychom chtěli vědět, zda bude monitorováno, že díky prachu, nebude docházet ke znečištění okolí skládky těžkými kovy apod.

10. Možnost požáru. Nikde v dokumentaci není uveden max. obsah ropných látek v odpadu, který má být zpracován procesem biodegradace. Pokud tento obsah nebude omezen, hrozí možnost požáru (a také zvýšené emise těkavých látek). Patrně se týká jenom odpadů kat. č. 13 08 02 a 15 02 02.

11. Stávající stav území. Nesouhlasíme s názorem, že vlivem havárie skládky došlo k degradaci půdy, která má být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Vzorkování provedené VŠCHT (zasažené území pod skládkou) ukázalo, že půda není znečištěna těžkými kovy (u prováděných rozborů byly hodnoty těžkých kovů pod limitem A, dle Metodického pokynu MŽP 3/1996). Po zvápnění půda dobře regeneruje. V dokumentaci není zmíněna sanace kontaminovaných zemin mimo areál skládky. Jsou takto kontaminované lokality? Budou sanovány v rámci tohoto projektu?

12. Odpadní vody. V bilanci na str. 117 se počítá s poměrně vysokými emisemi celkových kyanidů (23 kg/rok). Emise vycházejí z imisního limitu pro povrchové toky 0,7 mg/l. Limit je navržen s ohledem na malý průtok v potoku Prašinec. Předpokládáme, že skutečné emise budou podstatně nižší. Jinak bude skládka značně velkým zdrojem těchto látek. Prioritní zdroj (viz Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003). Pro srovnání udáváme roční emise ze závodu Synthesia a.s., které v roce 2004 činily 98 kg (Zdroj: IRZ).

13. Hodnocení variant. Nesouhlasíme s hodnocením variant na straně 223. Podle nás je hodnocení zkresleno tím, že u aktivní projektové varianty není vzata v úvahu doba trvání provozu skládky, ale pouze doba sanace (pro porovnání s variantou aktivní srovnávací). Např. z hlediska rekreace a psychické pohody bude lokalita ovlivněna u aktivní projektové varianty dlouhodobě.

Vypracoval: Ing. Milan Havel, sdružení Arnika, program Toxické látky a odpady

Adresa: Arnika, prohgram Toxické látky a odpady, Chlumova 17, 130 00, Praha 3 Tel./fax: 222 781 471, mobil: 731 256 691, e-mail: milan.havel@arnika.org